Konec uhlí v Glasgow neprošel, v ČR se již stává realitou

Představitelé z celého světa dva týdny jednali na klimatickém summitu COP26 ve skotském Glasgow. Země nakonec souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie. Ten se týká i velkých společností. Již na začátku loňského roku se skupina Veolia zavázala k celosvětovému odchodu od uhlí do roku 2030. 

Summit v Glasgow přinesl několik významných závazků: přes 130 zemí souhlasilo, že do roku 2030 zabrání další likvidaci pralesů; přes stovku zemí se také zavázalo snížit emise metanu, přičemž cílem je snížit je do konce desetiletí o 30 % ve srovnání s loňskem. To by mohlo zabránit globálnímu oteplení o 0,2 stupně do roku 2050. 

Nezbytný konec uhlí v (ne)dohlednu

Úspěšný boj proti klimatické změně ovšem nebude možný bez upuštění od uhlí. Lidstvo má podle zprávy výzkumníků z mezinárodního projektu Global Carbon Project 11 let na to, aby se úplně odstřihlo od spalování uhlí. Tedy pokud se chce vyhnout překonání hranice oteplení, kterou stanovila Pařížská dohoda – 2 stupně Celsia v porovnání s dobou před průmyslovou revolucí. Summit v tomto ohledu skončil kompromisem, Indie a Čína v závěrečné zprávě prosadily nakonec jen použití slova “odklon.” 

Odklon od uhlí se neřeší pouze na národní úrovni – vlastní strategie dekarbonizace ohlásily také velcí hráči z teplárenského odvětví. K celosvětovému odchodu od uhlí do roku 2030 se zavázala i skupina Veolia

„Tato zelená transformace představuje největší společenskou změnu od průmyslové revoluce. Do roku 2027 investujeme do ekologizace našich zdrojů přes třináct miliard korun," říká šéf energetické sekce společnosti Veolia v Česku Reda Rahma s tím, že většina zdrojů skupiny bude po transformaci již v roce 2025.
Reda Rahma
ředitel skupiny Veolia Energie v ČR

Tři paliva budoucnosti pro Českou republiku

Skupina Veolia v Česku aktuálně spotřebuje zhruba milion tun uhlí ročně. Odklonem od uhlí se podaří zredukovat produkci oxidu uhličitého o více něž 50 procent, uhlí bude ovšem zapotřebí něčím nahradit. Nyní jsou v zásadě̌ k dispozici tři paliva: zemní plyn, biomasa a energetické využití vytříděného a již dále nerecyklovatelného odpadu. 

Biomasa představuje jednu z nejvíce ekologických možností pro teplárenství. 

„Při svém spalování totiž vylučuje téměř nulové emise oxidu uhličitého, který je ze skleníkových plynů tím nejhorším činitelem,“ vysvětluje obchodní ředitel společnosti Veolia Jakub Tobola.
Jakub Tobola
obchodní ředitel společnosti Veolia

Její množství je však omezené a hodí se tedy pro menší zdroje, jako v případě Mariánských Lázní, kde teplárna spaluje místní biomasu v podobě zbytkové hmoty z těžby dřeva z blízkého Slavkovského lesa. 

Velký potenciál skýtá i komunální odpad, podle oficiálních čísel končí necelá polovina celkového objemu – asi 2,7 milionu tun – na skládkách. Přitom zajímavým zdrojem energie mohou být například tuhá alternativní paliva, která vznikají výrobou výhřevných, již však dále nerecyklovatelných odpadů.