Životní prostředí

Činnost skupiny Veolia je ve všech oblastech jejího podnikání úzce spjata se životním prostředím, proto Veolia řadí environmentální oblast mezi své priority v rámci CSR strategie a snaží se minimalizovat dopad svých činností na životní prostředí. 

Environmentální systémy řízení a kodexy

Všechny společnosti Veolia mají od roku 2014 zaveden systém environmentálního managementu (EMS) formou certifikace podle ISO 14001 nebo interní metodiky. Díky zavedení EMS má Veolia nástroj omezující environmentální dopady své činnosti i činnosti svých zákazníků a snižuje průmyslová, zdravotní a ekologická rizika na svých pracovištích. Od roku 2015 máme také zavedenou normu energetického managementu ISO 50001. Pro zaměstnance je určený Ekologický kodex, který stanovuje naše základní principy ekologického chování. Kodex nastavuje pravidla pro třídění odpadu, tisk dokumentů, cestování nebo spotřebu vody a elektřiny.
 

Udržitelné využívání vody a energie neustále posouváme stále dál. Jak to děláme? Představujeme několik příkladů:

Energetická soběstačnost provozů 

Důležitým pilířem firemní strategie je kombinovaná výroba tepla a elektřiny neboli kogenerace, která je mnohem ohleduplnější k životnímu prostředí než oddělená výroba, protože umožňuje zvýšit účinnost zařízení a ušetřit velké množství paliva (až 40 %). Elektřinu čím dál častěji vyrábíme z bioplynu, který vzniká jako vedlejší produkt při čištění odpadních vod. Už téměř všechny naše čistírny odpadních vod jsou optimalizovány tak, aby se všechen vzniklý bioplyn mohl efektivně využít. Takto vyráběná energie pokryje spotřebu elektřiny z cca 35 % a spotřebu tepla ze 40 – 50 %. 
Čím dál víc našich provozů funguje soběstačně – například naše čistírna odpadních vod Zlín dosáhla 85 % elektrické soběstačnosti. Ruku v ruce se zvyšováním soběstačnosti také snižujeme celkovou spotřebu energie na čištění a distribuci pitné vody.

Veolia dlouhodobě zvyšuje podíl obnovitelných a druhotných zdrojů energie, zejména biomasy, která představuje strategické palivo budoucnosti. Výroba zelené energie má kromě příznivého vlivu na životní prostředí také pozitivní dopad na ceny tepla i elektřiny a také na místní zaměstnanost. Nejvýznamnějším zdrojem biomasy je především zelená štěpka vznikající při zpracování dřevní hmoty během těžby dřeva, dále různé zbytky rostlin ze zemědělské a potravinářské výroby (obilné otruby, zbytky z lisování olejnatých semen, peletky ze slámy apod.) 

Veolia začala spalovat biomasu již v roce 2003 v Teplárně Krnov a dnes provozujeme celkem 8 zdrojů na biomasu, např. v Mariánských Lázních, Frýdku-Místku, Novém Jičíně či Vlašimi. Množství využívané biomasy zvyšujeme i o upravené čistírenské kaly.

 

Na celosvětové úrovni je Veolia leaderem mezi společnostmi, které dávají zelenou posuzování své činnosti metodikou Carbon footprint (uhlíková stopa). Veolia v ČR pracuje s touto metodikou již od roku 2010. Díky všem projektům, jejichž cílem je úspora elektrické a tepelné energie, zvýšení soběstačnosti provozů, optimalizace spotřeb chemikálií a pohonných hmot, postupně snižují společnosti skupiny Veolia svou celkovou uhlíkovou stopu.

Ke splnění našich cílů významně pomáhají investice do inovace tepláren. Teplárna v Karviné se v roce 2019 dočkala nových technologií za více než miliardu korun, díky čemuž jsme mohli odstavit uhelné zařízení na starší teplárně ČSA. Podobnou částku jsme investovali také do nových kotlů v teplárně Přerov, kde biomasa a TAP (tuhé alternativní palivo) postupně nahrazuje uhlí jako zdroj elektrické energie.

Šetříme palivo. Jsme jedničkou v kogeneraci (odkaz na kapitolu o energetické soběstačnosti provozů), tedy výrobě tepla a elektřiny v jednom procesu. Podporujeme také alternativní pohony aut. Stavíme nabíječky pro elektrická auta a úpravou bioplynu vyrábíme bioCNG, které se kvalitou vyrovná zemnímu plynu. 
 

Rozmanitost živočichů, rostlin a ekosystémů je lidskou činností dlouhodobě potlačována. Ve skupině Veolia klademe důraz na takový způsob podnikání, který dopad na biodiverzitu minimalizuje, a zároveň se ji prostřednictvím rozmanitých aktivit snažíme v krajině podporovat. 

Ochrana a obnova biodiverzity (přírodní rozmanitosti) je jedním ze závazků skupiny Veolia v oblasti životního prostředí. Tímto tématem se společnosti skupiny Veolia zabývají již několik let. V České republice spolupracujeme již od roku 2011 s Českým svazem ochránců přírody. Zaměřujeme se především na monitoring a vyhodnocování vlivu naší činnosti na místní ekosystémy a implementaci opatření pro zachování biodiverzity a podpory ekosystémových služeb.

Do našeho projektu ochrany biodiverzity se doposud zapojilo na 44 vodohospodářských a energetických areálů. Ve všech objektech provedli naši odborní partneři audity a navrhli opatření. Na objektech obecně odstraňujeme překážky a nebezpečné prvky pro zvířata, budujeme napajedla, instalujeme budky pro ptáky, dutiny pro hmyz či upravujeme systém údržby travních ploch.

Například jen areál Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) skýtá 674 tisíc m2 zelených ploch. Na květinami zatravněných vodojemech nalézají útočiště motýli, živo je také ve více než stovce hmyzích domečků a ptačích budek. PVK a další společnosti skupiny Veolia také na svých pozemcích chovají včely, jejichž zásluhou se v krajině daří rozmanitým květinám. Celkem nám dává med 24 včelstev a každý rok stavíme další úly.

Naše zaměstnance v tématu biodiverzity školíme a osvětu šíříme i směrem k veřejnosti skrze naše komunikační kampaně či podporou projektů jako je Vodní dům či areál Katlov rybáře Jakuba Vágnera. 

Prostřednictvím Nadačního fondu Veolia pomáháme obnovovat vzácné a potřebné mokřady, konkrétně příspěvkem na výkup pozemků. Finance získáváme z darů a hlavně prodejem předmětů v rámci registrované veřejné sbírky pod názvem Vraťme vodu přírodě.
 

Svět a obyvatelé čelí velkým výzvám budoucnosti. V rámci úsilí o poskytnutí udržitelných odpovědí na tyto výzvy a zachování křehké rovnováhy planety vyvíjí Veolia inovativní technologie, vytváří alternativní řešení a navrhuje účinné způsoby využití zdrojů v souladu se životním prostředím. 

Skupina Veolia se také celosvětově věnuje zavádění technologií SMART. Sítě SMART (tzv. SMART grids) jsou silové elektrické a komunikační sítě, které umožňují regulovat výrobu a spotřebu elektrické energie v reálném čase, a to v místním i globálním měřítku. Jejich principem je interaktivní obousměrná komunikace o aktuálních možnostech výroby a spotřeby energie mezi výrobními zdroji a spotřebiteli nebo přímo spotřebiči. Síť umožňuje v reálném čase sdílet informace o zatížení, kvalitě dodávky či jejím přerušení. Dovoluje zákazníkům efektivně řídit spotřebu, například spouštět ohřev vody, praní prádla či dobíjení baterií v době s přebytkem výrobní kapacity. 

 

Skupina Veolia v České republice zavádí například SMART metering   – chytré odečty fakturačních měřidel, chytré vodárenské dispečinky v Praze, Kladně a Hradci Králové, instalujeme inteligentní vzduchotechniku s rekuperací, osvětlením, stíněním, zabezpečením a fotovoltaickou elektrárnou do bytových domů nebo čtvrtí. Díky modernímu chytrému řízení ve vodárenství snižujeme například efektivně ztráty vody v sítích, a tím šetříme zdroje.

 

Naše firma Veolia Smart Systems (dříve LG Systems) vyvíjí, vyrábí a instaluje nejmodernější chytrá řešení pro oblasti úspor energií, využití alternativních zdrojů energií, digitalizace, automatizace a elektromobility. 

Veolia také dlouhodobě podporuje projektem Česká hlava, který usiluje o rozvoj české vědecké a technické inteligence. V rámci udílení cen Česká hlava předává Veolia cenu za výrazný inovativní počin studenta doktorského studijního programu v oboru přírodní vědy.

Veolia také finančně podporuje zcela neobvyklý projekt České hlavy bojující proti kůrovci v českých lesích. Přední čeští entomologové a odborníci na umělou inteligenci v něm společně vytvářejí program, který z leteckých snímků lesů automaticky vyhledává a označuje stromy, které jsou napadeny kůrovci. Program totiž umí rozpoznat změnu barvy jehličí, která lidskému oku není viditelná. Konkrétní označený strom se tak může odstranit ještě před tím, než se brouk stihne rozšířit do okolí. Systém by mohl být nasazen do běžné praxe již v roce 2021.