[     Zpět k výběru  ](/cs/tiskove-zpravy "  
Zpět k výběru
")

 15. Květen 2015 



 

 

 

*„Uhlík je třeba zpoplatnit, a to podle zásady ‚znečišťovatel platí‘ – kdo způsobuje znečištění, bude povinen odvádět poplatky, které budou účinně vybírány a přerozdělovány v podobě dotací či subvencí těm, kdo investují do ekologicky čistých řešení,“* prohlásil během tiskové konference Antoine Frérot, která se zaměřuje na vodohospodářství, odpadové hospodářství a energetiku. Uvedl, že *„zavedení takovéhoto systému by se mohlo stát jedním z cílů EU,“* přičemž cena uhlíku by měla *„dosáhnout 30 až 40 eur“*, aby motivovala ke snižování emisí. Dodal, že *„tento princip zavedla Francie a některé další země před necelými padesáti lety v oblasti vodohospodářství – a zde se osvědčil.“* Zároveň však připustil, že získat souhlas všech zemí EU se zavedením tohoto společného mechanismu bude „složité“. Pro Antoina Frérota má systém poplatků – nikoli daní, jak zdůraznil – tu výhodu, že je snáze realizovatelný než trh s uhlíkem. Pokud jde o kritické hlasy upozorňující na to, že opatření sníží konkurenceschopnost evropských firem, přiklání se A. Frérot k zavedení *„celní bariéry na hranicích Unie, založené na clech z produktů vstupujících na evropský trh, a to podle množství emisí skleníkových plynů“*. Evropa zavedla systém obchodování s emisními kvótami CO2, který se však ukázal jako neefektivní, neboť v důsledku krize se zvýšila nabídka povolenek, což způsobilo propad jejich cen. V roce 2014 dosáhla skupina Veolia 10 % svého obratu v oblasti cirkulární ekonomiky, která je méně náročná na využívání surovin, s nimiž jsou většinou spojeny vysoké emise CO2. Příští týden se bude v Paříži za účasti řady velkých firem z celého světa konat setkání „Climate & Business Summit“. *„Je reálné, že přinejmenším velké evropské podniky se dokážou shodnout na poměrně ambiciózních cílech,“* uvedl M. Frérot.