Vysoké Tatry jsou nejmenšími velehorami světa. Jsou jedním ze symbolů Slovenska a jeho tradic a vynikají neuvěřitelnou krásou přírody. Každý si v jejich nížinách nebo na jejich štítech najde něco svého. K Tatrám ale neodmyslitelně patří jejich vodní klenoty – jedinečná tatranská plesa, jezera ledovcového původu. My jsme se v rámci projektu „deset vodních lokalit ČR a SR“ rozhodli prozkoumat Popradské pleso a průvodkyní nám opět byla freediverka Katarína Linczényiová.
Pojem pleso v Tatrách označuje jezera ledovcového původu a jejich počet se odhaduje na 121 až 189.
Plesa měla vždy své zastoupení v tradičním lidovém folklóru a v minulosti jim prostý lid říkal „mořská oka“, protože věřil, že jsou bezedná a propojená s mořem.
V Popradském plese se vyskytují ryby – vždyť mu už v minulosti říkali i Rybí pleso. Žije tu pstruh potoční, který je mnohem menší oproti svým příbuzným, žijícím v řekách. Voda v plese má zelenožluté zbarvení a téměř celoročně teplotu 7 stupňů.
Pleso se nachází v nadmořské výšce 1 494 m, v Mengusovské dolině, pod vrcholky kopců Ostrvy a Kôpok. Je jedním z výchozích bodů pro výstup na Rysy.
Má rozlohu 6,88 ha, největší hloubku 17 metrů (většinou je to však 7 – 10 metrů) a patří mezi tzv. morénová plesa vzniklá v prohlubinách po zaniklých ledovcích, které se postupně naplnily vodou poté, co se jejich ústí ucpalo haldami kamení a hlíny. Viditelnost je proměnlivá – někdy je voda jako křišťál čistá, jindy je viditelnost pod vodou jen půl metru. 60 % vody přitéká do plesa vývěry na dně, zbytek pak Ľadovým potokem.
Popradské pleso je unikátní díky kombinaci dostupné polohy a zároveň poklidnosti přírody. Není zde třeba dělat túru jako na blízká, ale výše položená Hincova plesa, ale zároveň mu nevládne takový ruch jako vedlejšímu Štrbskému plesu, které je hlavním lákadlem turistů. Od Štrbského plesa se k Popradskému dostanete krásnou procházkou lesem, takzvanou letní cestou, nebo se k němu můžete dostat 20minutovou procházkou po asfaltové cestě.
Tatranská plesa jsou citlivým ekosystémem patřícím do národního parku s nejvyšším stupněm ochrany. Žijí tu severské druhy fauny preferující na živiny chudé podmínky. Vyskytují se tu endemity, tedy druhy fauny a flóry, které nikde jinde na světě nežijí.
Silný turistický ruch je pro tyto vzácné živočichy a rostliny ohrožením. Už samotné opuštění značeného turistického chodníku může vést k ušlapání vzácných rostlinných druhů.
Samostatnou kapitolou je odpad podél chodníků a na dně tatranských ples, na který jsme se rozhodli podívat blíže i během naší návštěvy.
Na Popradském plese jsme vždy našli kombinaci přírody, klidu a zároveň komfortu v podobě tradičního jídla, pití a přístřešku, který nabízí naše oblíbená Chata na Popradském plese, kam se vydáváme i tentokrát u příležitosti otevírání a zavírání turistických chodníků.
Při této příležitosti vznikla na plese krásná tradice. V minulosti si domácí z kovového odpadu vyloveného z plesa nechali od kováře vyhotovit klíč, kterým na podzim symbolicky uzamknou turistické chodníky, aby si příroda v zimě odpočinula. Klíč potom zanesou na dno plesa, aby cesty na turistické chodníky nikdo nemohl otevřít a porušit tím klid v přírodě. Během unikátní akce “Čisté vody” potápěči čistí vody vybraných tatranských ples od odpadu, který se tam stačil během roku nashromáždit, po pro přírodu těžké turistické sezóně. Zároveň jsme z plesa vytáhli odpad, který jsme i přes špatnou viditelnost ve vodě posbírali. Opět se jednalo především o plast – jako jsou např. lahve.
I když se zdá, že je dnes odpadu na dně plesa méně než v minulosti, na jeho březích se však nachází obrovské množství nedopalků z cigaret – ať už ve vodě, na souši, nebo zatlačených mezi skály.
S ochranou přírody bychom měli začít každý sám u sebe. Už jen tím, že si odpad, který během výletu do hor vytvoříme, vezmeme s sebou domů. Zvládneme-li túru na štít s plnou plastovou lahví vody, určitě ji zvládneme vzít i prázdnou s sebou dolů do města, kde jsou koše na separaci.
To se týká i nedopalků z cigaret nebo dokonce vlhčených hygienických ubrousků.
Foto: Michal Lindner
