Znáte český „Grand kaňon“? Říká se tak vápencovému lomu Velká Amerika – další destinaci v našem cestovatelském projektu „Deset vodních lokalit ČR a SR“. Natáčel se zde mimo jiných československých filmů i Limonádový Joe, v minulosti tu byl pracovní tábor politických vězňů, a dnes je to místo s křišťálově čistou vodou.
Amerika se nazývá soustava dnes už opuštěných vápencových lomů, které se nacházejí u města Mořina v chráněné krajinné oblasti Český kras. Jsou to Velká a Malá Amerika, Mexiko a další.
Lom Amerika je nejznámější, a sám o sobě velmi impozantní. Velikost má cca 750 x 150 metrů, hloubku až 80 metrů, a jeho dno leží v nadmořské výšce 322 m. n. m. Každopádně do výšky 335 m. n. m. je lom zatopen vodou, která vytváří dvě navzájem propojená jezírka s hloubkou až 11 metrů. V lomech se krása ukrývá i v těžebních štolách a v jeskyních.
Lom se nachází v blízkosti Prahy a láká velké množství turistů, hlavně v letních měsících, kdy se lidé do jezer chtějí jít vykoupat.
Bohužel, všechny tyto lomy jsou soukromým majetkem a je do nich vstup zakázán. Brána do lomu je trvale uzavřená. I přesto se velká část lidí snaží dostat do lomu nelegálně – lezením po skalách, což je ale životu nebezpečné.
Krásu lomu si návštěvníci nicméně mohou vychutnat během romantické prohlídky, a to z chodníku pro pěší, který vede okolo celého lomu a nabízí velkolepé výhledy a příjemnou a nenáročnou procházku pro všechny.
Je možné objednat si i exkurzi, během níž vás průvodce do určitých částí lomu zavede.
Do lomu jsme přišli 130 metrů dlouhým tunelem až k vodě. Na druhé straně lomu se už ve štolách připravovaly kulisy pro natáčení pohádky. Nedivíme se, protože scenérie lomu je skutečně impozantní.
My jsme se rozhodli prozkoumat hlavně svět pod hladinou. Dno je ploché a pokryté jemným kalem, který se ihned zvíří – proto se snažím plavat opatrně. Nacházíme tu pozůstatky po těžbě, velké pneumatiky, ale co mi doslova vzalo dech, jsou obrovské kvádry skály, vytvářející jakoby pocit ztraceného města. Dlouhé vertikální stěny připomínají útesy v moři, a krásná viditelnost až 10 metrů nám dovoluje scenérii si vychutnat. Ryby se nás skoro vůbec nebojí, ačkoli na lidi nejsou zvyklé. Vidíme tu kapry, karasy, mřenky a pár raků.
Právě rak bahenní byl do lomu vysazen, podobně jako i do jiných oblastí v Česku po masivním úhynu jeho příbuzného raka říčního na račí mor.
Lom Amerika je též nejvýznamnějším zimovištěm netopýrů v České republice.
V lomu jsme zůstali i na noc a rozhodli se udělat si noční ponor a zachytit tak hvězdnou oblohu nad lomem a vodní hladinou. I přesto, že jsme byli v lomu v noci úplně sami, a nikde nebyla žádná svítidla, hvězdy ani Mléčnou dráhu jsme si v jejich plné kráse vychutnat nemohli. Světelné znečištění nedaleké Prahy bylo příliš silné a hvězdy překrylo. Světelné znečištění představuje světlo uměle produkované člověkem a rozptýlené v ovzduší, které mění noční krajinu.
Svítit bychom měli jen na místa, kde je to potřebné, a to správným směrem a správným druhem světla. Bohužel, realita je jiná. Jde o jednu z dalších výzev trvale udržitelného rozvoje, i když méně známou. Je to takzvaná záchrana pravé noci, která je už pro většinu lidí v EU jen vzpomínkou.
Tma je nevyhnutelná k efektivnímu fungování biologických hodin člověka a k plnohodnotnému spánku. Pokud je spánek narušen přílišným množstvím světla, způsobuje se tím mnoho zdravotních problémů, a to i díky poklesu tvorby spánkového hormonu melatoninu – nejúčinnějšího antioxidantu v našem těle. Naopak – mnoho živočichů je aktivních právě v noci a nevhodné noční osvětlování rozvrací noční ekosystémy. Zbytečné svícení nepotřebnými směry a používání svítidel s nadměrným výkonem je plýtvání elektřinou. Ve městech, kde už osvětlovací tělesa upravili, náklady na jejich provoz klesly. Hvězdné nebe je též součástí našeho přírodního dědictví.
Zvyšující se jas oblohy však způsobuje, že se na nadměrně osvětlené obloze ztrácejí hvězdy a my ztrácíme úchvatný pohled směrem do vesmíru.
Foto: Michal Lindner
