Uprostřed Štiavnických vrchů na středním Slovensku leží historické město Banská Štiavnica zapsané od roku 1993 na seznamu Světového dědictví UNESCO. Spolu s městem jsou do zmíněného seznamu zapsané i „technické památky jeho okolí“. Těmito památkami jsou myšleny štiavnické „tajchy“ – umělé vodní nádrže, jejichž vodní energie se v minulosti využívala při báňské těžbě. Právě tato historicky významná a zároveň malebná oblast se zařadila do našeho projektu „Deset vodních lokalit ČR a SR“.
Freediverka Katarína Linczényiová nám opět popsala další lokalitu, kterou během svého ročního putování navštívila. Vydejme se tedy s ní do „tajch“, což je slovo německého původu (z něm. slova Teich) a znamená rybník. Některé z tajchů jsou ale i přírodní koupaliště s krásnou scenérií, která slouží místním hlavně v horkých letních měsících.
Místní toky nejsou příliš vydatné, proto se už zhruba od roku 1500 přistoupilo k budování vodních nádrží – tajchů, zadržujících dešťovou vodu. Právě voda z tajchů se následně využila k pohonu báňských a hutních zařízení.
Při procházce do okolí narazíte na haldy, šachty, pinky, skládky, lomy a jezera – tajchy. V této oblasti se vyskytuje 29 druhů chráněných rostlin a 11 druhů chráněných živočichů.
Procházka k tajchům patří mezi oblíbené cíle turistů při návštěvě Banské Štiavnice a jejího okolí. Stoupáme historickým náměstím Sv. Trojice, postupně opouštíme město a kráčíme lesem. Cesta nás asi po 15 minutách přivádí k jednomu z nejznámějších štiavnických tajchů – Velké vodárenské. Jde o nejstarší tajch (z roku 1500), s nádhernou tyrkysovou vodou, který leží přímo nad centrem Banské Štiavnice. Barvu vody někdo připisuje obsahu síranů mědi, které se údajně uvolňují z okolních starých báňských hald. Ve skutečnosti je taková kvůli jemným částečkám jílu ve vodě. Tajch Velkou vodárenskou jsme měli možnost navštívit i v zimě, kdy byla zamrzlá pod sněhovou pokrývkou. Tentokrát jsme se mohli ve Velké vodárenské i vykoupat, voda však na podvodní fotografování byla příliš kalná.
Od Velké vodárenské se přesuneme o kousek výše do kopce, kde leží její sesterský tajch s názvem Malá vodárenská. Jeho funkcí bylo sloužit jako pomocný zdroj vody pro níže položenou Velkou vodárenskou. Koupat se v něm ale nedá.
Večer se vydáváme k tajchu zvanému Bakomiho jazero. Je tu o poznání méně lidí než na famózní Velké vodárenské a my si vychutnáváme klid a plavání. V okolí se pasou koně a člověk si doslova užívá malebnou krásu zdejší přírody – luk plných kvetoucích květů a jehličnatých lesů.
Druhý den ráno ještě před východem slunce se vydáváme k nejvýše položenému štiavnickému tajchu. Tajch Ottergrund leží ve výšce 801 metrů nad mořem a vybudován byl v roce 1751. Jeho maximální hloubka je 6 metrů. Ottergrund je jeden z nejfotogeničtějších tajchů s nádherným výhledem na historickou Banskou Štiavnici. Voda v tajchu ale není příliš lákavá ke koupání a skutečně připomíná rybník.
Tyto vodní plochy vytvořené člověkem jsou dnes neoddělitelnou součástí krajiny Štiavnických vrchů. I ony jsou však ohrožené. Hladina tajchů klesá. Srážek je stále méně a málo vydatné přítoky je nedokážou naplnit jako v minulosti. Klimatická krize se projevuje u nás i ve světě; dotýká se nás všech a je jen na nás, jak se k ní postavíme.
Foto: Michal Lindner
