Veolia vyhlásila nulovou toleranci k používání pesticidů

Do roku 2027 nebude pesticidy používat 95 % společností ze skupiny Veolia. Ochrana a obnova přírodní rozmanitosti je jedním z jejích klíčových závazků.  

 


 

Doposud se do podpory biodiverzity v ČR zapojilo téměř 60 vodohospodářských a energetických areálů skupiny Veolia. Ve všech případech ochránci přírody provedli audit a navrhli opatření, která byla následně realizována. 

„Naší ambicí je být mezi firmami světovým lídrem ekologické transformace a k tomu patří i nulová tolerance k používání pesticidů“, říká Rostislav Čáp, ředitel pro udržitelnou strategii a vztahy s veřejností skupiny Veolia pro střední a východní Evropu. Používání pesticidů bude v rámci skupiny Veolia postupně snižováno až do jejich úplného vyřazení.
Rostislav Čáp
ředitel pro udržitelnou strategii a vztahy s veřejností skupiny Veolia pro střední a východní Evropu

PVK inspiruje ostatní

Závazek nepoužívat pesticidy úzce souvisí s ekologickým managementem provozů či areálů. 

„Je jasné, že zcela vynechat pesticidy při hospodaření v areálech není možné ze dne na den. Naší snahou je, aby do roku 2027 nepoužívalo pesticidy 95 % společností skupiny Veolia a postupně jsme se dostali až ke 100 %,“ upřesnil R. Čáp.
Rostislav Čáp

Například Pražské vodovody a kanalizace (PVK) závazek podepsaly již na podzim loňského roku a platí pro všechny vodojemy a čerpací stanice i obě úpravny vody (v Podolí a v Káraném) a Ústřední čistírnu odpadních vod. V dnešní době již sto procent provozů PVK pesticidy nepoužívá.

Účinněji a bez chemie

Pesticidy – tedy všechny druhy herbicidů, fungicidů a insekticidů – sice pomáhají v boji se škůdci, rostlinnými chorobami atp., zároveň ale mají mnoho negativních účinků. Herbicidy se nejčastěji používají k odstranění nežádoucích invazních druhů rostlin. 

Zkušenosti ukazují, že mechanické a manuální metody jsou často účinnější než chemické ošetření. V dlouhodobém horizontu může navíc dojít ke snížení nákladů, protože ekologické metody údržby vyžadují méně zásahů – omezuje se sečení či jsou vybrané plochy ponechány ladem. Účinné je také omezení časově náročných aktivit, například pletí. S minimálními náklady poslouží drcený odpad po prořezu, ořezu i sečení například k mulčování - sníží tak frekvenci pletí a obohatí půdu.

Hospodaření bez chemie má i řadu dalších pozitivních přínosů. Dochází k přirozenému zlepšení stavu rostlin. Celkově zdravější rostliny pak není třeba tolik ošetřovat. Dojde k návratu opylovačů a k jejich normálnímu chování. A není ohroženo ani zdraví pracovníků, kteří mají údržbu zelených ploch na starosti. V neposlední řadě se zlepší kvalita vody ve zdrojích.

„Je jasné, že hospodaření bez pesticidů znamená zásadní změnu v postupech při údržbě zelených ploch, a že přechodné období bude náročnější, než jsme teď zvyklí. Dlouhodobě to ale bude mít pozitivní dopad na životní prostředí i na lidské zdraví,“ zdůraznil na závěr R. Čáp.
Rostislav Čáp