Sucho je přirozený jev. Problémem, který je nutno řešit, je nedostatek vody. Jedná se o umělý jev, který vzniká, když užíváme vodní zdroje ve vyšší míře, než umožňuje jejich přirozená obnovitelnost.
Cílem je zajistit světu potřebné zdroje pomocí návrhu a realizace řešení umožňujících rozvoj přístupu ke zdrojům, jejich zachování a obnově. A to platí i pro oblast sucha.
Sucho nepředstavuje pouze závažný problém, ale také velkou výzvu, která může iniciovat celou řadu pozitivních změn. Objevují se projekty, které by se jinak možná nikdy nerealizovaly. Dobrým příkladem je propojování vodárenských soustav a nadregionálních vodohospodářských dispečinků, které spojují jinak rozdílné vodohospodářské subjekty, a obecně přechod k chytrému řízení vody.
Recyklace odpadních vod a obecně nové technologie pro úpravu vody jsou dalším důležitým řešením, kde již existuje mnoho úspěšných příkladů ze zahraničí a kde již i v České republice umíme nabídnout smysluplné projekty.
V České republice pramení mnoho řek, voda z nich odtéká do sousedních států a žádná voda nepřitéká opačným směrem. Jsme pověstnou střechou Evropy. Přírodní nebo umělá retence vod z povrchových zdrojů a obnova zásob podzemních vod, to jsou další směry, kterými se naše budoucí strategie proti suchu musí řídit. I zde nabízíme konkrétní řešení.
19,5°
V roce 2019 bylo meteorologické léto v ČR nejteplejší od začátku měření. Průměrná teplota dosáhla hodnoty 19,5 stupně Celsia, tedy o 2,5 stupně více, než je normální hodnota.
2015
Hydrologické sucho, to je nedostatek zdrojů povrchových a podzemních vod, vzniklý následkem nedostatku srážek. Hydrologické sucho na našem území trvá nepřetržitě minimálně od roku 2015.
410
Nejsušším místem v ČR je dlouhodobě obec Libědice v okrese Chomutov. V průměru tam spadne pouze 410 mm srážek ročně.
80
Pokračující sucho by mohlo v budoucnosti ovlivnit pokles českého HDP až od 1,6 procenta, pokles by tedy činil 80 miliard. Už nyní se jedná o závažný ekonomický problém, například sucho v roce 2018 způsobilo škody až za 11 miliard.
89,2
Průměrný Čech spotřeboval v roce 2018 denně 89,2 litru vody a patří ve vyspělém světě k největším šetřílkům. Mnohem větší spotřeba je v průmyslu, kde se spotřebuje až kolem 70 % povrchové vody.
94,7
Vodou z vodovodů bylo v roce 2018 zásobováno 94,7 % obyvatel ČR. Právě existující vodohospodářská infrastruktura zmírňuje dopady sucha a nedostatky vody v ČR.
> Propojování vodovodních soustav
► Veolia pomáhá obcím v boji se suchem
Veolia odstartovala pilotní projekt řízení propojených vodovodních soustav v Česku. Její systém chytrých dispečinků umožňuje obcím redistribuci upravené vody do lokalit s akutním nedostatkem. Dispečink umožňující spolupráci čtyř okresů ve východních Čechách funguje od druhé poloviny loňského roku a představuje dobrý příklad projektu, který pomáhá bojovat s klimatickou změnou na regionální úrovni.
Podle odborníků čelí Česko největšímu suchu za 500 let. Z důvodu klimatických změn nedostatek vody již nesužuje pouze zemědělce, lesníky či zahrádkáře, ale i běžné obyvatele měst a obcí. I letos budou stovky obcí odkázány na dovoz vody v cisternách. Prevencí a účinným řešením proti suchu může být propojování vodárenských soustav. S výstavbou tzv. vodních dálnic se u nás započalo již v minulém století, jejich skutečný význam jsme však docenili teprve v posledních letech.
Východočeská vodní dálnice
Vodárenská soustava východní Čechy byla realizována v letech 1993 až 1999 s celkovými náklady 1,3 miliardy korun a přispěla k významnému rozvoji veřejného zásobování pitnou vodou. Umožňuje převádět vodu z míst, kde jí je nadbytek, do míst jejího nedostatku. Toto potrubí, které měří přes 100 kilometrů a zásobuje pitnou vodou zhruba půl milionu lidí, je pro oblast zásadním projektem i pilotním projektem pro celou ČR.
Pomůže pražský přivaděč
Dalším takovým příkladem je i vodárenské propojení ve středních Čechách. Od počátku 90. let minulého století existuje i přivaděč mezi Prahou a Kladnem. Dlouhé roky nebyl využíván, místní zdroje byly dostatečné, jeho význam v posledních letech ovšem neustále roste.
Chytrý dispečink
Ve Smart centru v Hradci Králové je umístěno vodárenské řídící středisko, které dohlíží na běžný provoz vodárenské infrastruktury. Nadstavbou tohoto projektu je však i další nadregionální využití. Centrum může být v budoucnu využíváno pro krizové řízení východočeské vodárenské infrastruktury v případech extrémních klimatických jevů (povodně, sucho). Dispečink je schopen fungovat i v případě výpadku elektrické energie. Náklady na realizaci projektu přesáhly 80mil.Kč a byly hrazeny výhradně z prostředků společnosti Královéhradecká provozní, a.s. a Veolia Česká republika. Smart centrum plně splňuje kritéria kybernetické bezpečnosti pro krizovou infrastrukturu a tak bude zajištěna i bezpečná dodávka vody pro námi zásobované zákazníky.
Obdobný systém existuje i v Kladně.
Kromě prevence lokálního nedostatku pitné vody pomůže chytrý dispečink také se snižováním ztrát, což představuje další podporu boje proti suchu i nezanedbatelnou finanční úsporu. V minulosti ve středočeském a východočeském kraji dosahovaly ztráty průměrně 25 procent.
Unikátní povodňový systém
Součástí chytrých dispečinků je i unikátní povodňový informační systém, který poskytuje ochranu pro další klimatický extrém. Systém umožňuje sledovat aktuální i dlouhodobé předpovědi, využívat historické zkušenosti z minulých povodní, vytvářet mapy povodňového nebezpečí, seznamy potenciálně ohrožených objektů a zařízení v nich a navrhovat preventivní opatření. Je tak zajištěna ochrana vodohospodářské infrastruktury před povodněmi, jejichž pravděpodobnost vlivem nárůstu počtu klimatických extrémních událostí roste. Do budoucnosti by tento systém před povodněmi mohl chránit i obecní majetek.
Pivo mělo svoji premiéru na výstavě Vodovody a kanalizace koncem května v Praze Letňanech, kde ho ochutnal i ministr životního prostředí pan Richard Brabec. Pivo plzeňského typu chutnalo i dalším hostům výstavy.
Proč zrovna znovuvyužití vody?
Celá myšlenka výroby ERKA nemá komerční, ale environmentální rovinu – hlavním cílem je totiž popularizovat principy oběhového hospodářství a odstranit často pouze mentální bariéry používání recyklovaných produktů, se kterými se ale setkáváme každý den.
> Zadržování vody v krajině
► Mokřady
Pomáháme chránit cenné přírodní lokality v České republice, zmírňujeme nedostatek vody i účinky globálních klimatických změn.
Od listopadu 2018 realizuje společnost Veolia prostřednictvím svého nadačního fondu projekt Vraťme vodu přírodě, který funguje na principu veřejné sbírky, a pomáhá vracet k jejich původnímu účelu cenné přírodní lokality v České republice, především mokřady. V roce 2019 společnost Veolia a Nadační fond Veolia předaly Českému svazu ochránců přírody (ČSOP) více než 640 tisíc korun. Díky tomu mohli ochránci přírody vykoupit cennou přírodní lokalitu Chválovna, a několik pozemků v oblasti tzv. Sedmihorských mokřadů. Celkově již projekt ČSOP Místo pro přírodu od svého počátku zachránil 50 hektarů mokřadů, které navždy zůstanou přírodě.
Mokrý poklad
Mokřad je typ životního prostředí, který v sobě jedinečným způsobem propojuje suchozemské a vodní ekosystémy. V dnešní době, kdy se nedostatek vody stává celosvětovou hrozbou, význam mokřadů stále roste. Podílejí se totiž na koloběhu vody v přírodě, pohlcují nadbytečný oxid uhličitý z ovzduší. Představují přirozenou zásobárnu vody v krajině a mají i mimořádnou schopnost vodu zadržovat, například v období záplav. Pouhý jeden čtvereční metr plochy mokřadu umí zadržet až 900 litrů vody, tedy mnohem více než umělé vodní nádrže. Zdánlivě zbytečné mokřady tak našemu zemědělství i celému hospodářství každý rok bez nároku na odměnu přinášejí užitek ve výši mnoha miliard korun. Navíc ve svém důsledku zmírňují účinky globálních klimatických změn.
Ing. Ondřej BENEŠ, Ph.D., MBA, LL.M.
technický a obchodní ředitel skupiny Veolia pro oblast vody
Ing. Bohdan SOUKUP, Ph.D., MBA
zástupce technického ředitele pro Zónu střední a východní Evropa pro korporátní projekty, technický ředitel a člen představenstva Středočeské vodárny, a.s.
